Jste zamilovaná? Super! V romantickém vztahu? Paráda! Je krásné, když k sobě partneři hned na začátku cítí vášeň. Ale i partnerství bez vášně, založené jen na čistém rozumu, může fungovat. A spousta žen je v něm opravdu šťastných.
Mirka (35) z Ostravy má se svým mužem dvě holčičky. Ještě než se jim narodily, procestovali spolu Indii a Nepál. Rozumí si, hodí se k sobě. Mirka ale přiznává, že do Romana nebyla nikdy opravdu vášnivě zamilovaná.
„Když jsem začala s Romanem chodit, měla jsem skutečně jen velmi malá očekávání – z mé strany prostě nepřeskočila jiskra. Jenže náš vztah byl fajn, sílil, rozuměli jsme si. A časem jsem pochopila, že dalšího takhle skvělého mužského asi nemám šanci potkat a že ho miluju – proto jsem si ho vzala,“ říká Mirka. Není sama, která na začátku vztahu stála před rozhodnutím, zda oželí krásný pocit zamilovanosti… a pak se uvidí.
Dvaačtyřicetiletá manažerka Tereza otevřeně přiznává, že vztah se současným partnerem byl pro ni hlavně prostředkem k tomu mít dítě. „V sedmatřiceti, několik let po rozchodu s bývalým partnerem, mi došlo, že moc toužím po dítěti – a není čas se tvářit, že mi je dvacet a můžu deset let čekat na dalšího prince. Od začátku jsem věděla, co od nového vztahu chci, a ani ne po dvou letech od seznámení s Martinem se nám narodil chlapeček. Teď jsme spolu čtyři roky, jsem spokojená, šťastná, vztah nám klape. Ano, není to ten princ na bílém koni, z něhož by se mi třásla kolena, to vím, no a co?! A kupodivu vidím, že jsem mnohdy šťastnější než spousta žen, které začínaly vztah s růžovými brýlemi.“
Sny o princích se někdy neplní
„Běžně dnes předpokládáme, že sňatky vznikají z lásky,“ říká Denisa Říha Palečková, lektorka věnující se zejména problematice partnerského a intimního života. „Očekává se, že jsou oba k sobě přitahováni, a když spolu tráví čas, cítí se krásně. Často hraje roli i vášnivá přitažlivost. Přitom tomu není tak dávno, kdy si skoro nikdo nemyslel, že by manželství mělo vzniknout z lásky. Po celá staletí rodiče oddávali své děti například proto, aby se spojily majetky,“ říká Denisa.
Ale vztahy z rozumu vůbec nemusí být špatné – i když většina žen si myslí, že to je stigma, které nesmí přiznat ani své nejlepší kamarádce. Tedy pokud to vezmeme za správný konec. To znamená, pokud z rozumu pro nás neznamená „zatnu zuby a vydržím to“.
Příběh šamanky
Denisa Palečková vypráví: „Velmi mě zaujal příběh africké šamanky Sobonfu Somé, která ve své knize Dar štěstí líčí zvyky ze svého rodného společenství. Zmiňuje i pohled na lásku a manželství: manžele určuje rada starších. Hlavním kritériem pro sňatek je to, aby budoucí manželé přinesli svému společenství co největší užitek. Rada starších tak na základě své moudrosti sleduje, kteří dva by měli dát své síly a talenty dohromady. Autorka knihy Sobonfu tak byla provdána za muže, kterého ani neviděla. Byl totiž v té době na studiích v USA. Ona ho později následovala a nyní oba učí a předávají svou moudrost dál. Rada starších viděla, že oba vytvoří pevný pár, díky němuž se do světa bude moct šířit moudrost jejich kmene – a přesně to se stalo. Tato perspektiva mě velmi zaujala a nadchla,“ říká Denisa.
„Přestože na to nejsme v naší kultuře v dnešní době zvyklí, myslím, že bychom se tímto příběhem mohli inspirovat. Vidíme, že do vztahu mohou vstoupit dva jedinci, kteří se ještě třeba ani nepoznali. Neočekávají tedy, že se rovnou budou milovat a přitahovat. Ale vstupují do vztahu s otevřeností a pokorou,“ dodává lektorka.
Denisa Palečková pro zeny.iprima.cz